Vidim

Lokalita	Vidim
Obec	Vidim
Okres	Mělník
Kraj	Středočeský kraj
Katastrální území	Vidim, kód: 781681
GPS souřadnice	50° 28' 14.2'' 14° 31' 36.4''
Německý název	Widim
Výměra	1 964 m²
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Obecní úřad Vidim Vidim 4 277 21 Vidim Tel.: +420 315 695 138 Mobil: +420 725 021 135 E-mail: obecvidim@gmail.com URL: https://www.obec-vidim.cz/
Vlastník	Obec Vidim
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Obec Vidim (německy Widim) se nachází v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Obec má dvě části, Horní Vidim a Dolní Vidim, a nachází se na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. V roce 2021 zde žilo 122 obyvatel.

Jméno Vidim je zapsáno prvně roku 1294, kdy část patřila klášteru zbraslavskému a od roku 1295 zde uplatňovalo určité zájmy i biskupství pražské. Počátkem 14. století zde stála tvrz a známe i jména majitelů. Jeden z nich se jmenoval Půla z Vidimi, jenž zastupoval Jindřicha z Vidimi při sporu s Mikulášem z Merunic, jenž držel tehdy Kostelce u Tupadel. Brzy nato získal panství Berka z Dubé, jenž vlastnil od roku 1320 sousední Kokořín. Roku 1402 došlo k rozdělení berkovského panství a obec Vidim společně s hradem Čápem připadla Václavu Berkovi z Dubé. Od té doby mělo panství Vidim několik majitelů např.: rytíř Mikuláš z Lobkovic, Smiřičtí za Smiřic. Roku 1545 si dává panství vidimské společně s hradem Houska zapsat do zemských desek Tobiáš Hrzán, syn Václava Hrzána z Harasova. Ještě v témže století dochází k dalšímu rozdělení mezi bratry Hrzánové z Harasova, Jiřího a Václava. Jiří obdržel vidimskou část s hradem a dvorem, dále Olešno, Jestřebici, Dobřeň, Litno, Střezivojice, Vlkov, Blatečky a Tobož. Později jeho syn Oldřich přikoupil k panství vidimskému, panství kokořínské a stránecké. Po smrti Oldřicha Hrzána prodává jeho syn panství roku 1610 císaři a králi Rudolfu II.

O rok později prodává nástupce císaře Rudolfa II., císař Matiáš celé panství Václavu (staršímu) Berkovi z Dubé. Opět po dlouhé době se vrací Vidim do majetku rodu svých bývalých pánů. Nikoliv na dlouho. Václav Berka byl mezi 30 direktory v čele stavovského povstání roku 1618 proti králi Ferdinandovi II. a po prohrané bitvě bělohorské provázel krále Fridricha Falckého na útěku z Čech. V té době se na panství zbouřili poddaní a přapadli vidimskou tvrz a dvůr, obojí zpustošili a zapálili. Požár se z dvora rozšířil na ves, která téměř celá lehla popelem. Konfiskované panství vidimské bylo prodáno Adamovi z Waldsteina, který ho přenecha Albrechtovi Václavu Ensebiovi Waldsteinovi vévodovi friedlandskému zavražděnému roku 1634 v Chebu.

O dva roky později bylo znovu konfiskované panství dáno Johannu Böckovi, Waldsteinovu generálovi, jako odměna za zradu vévody fridlanského. Za vlády jeho syna barona Böcka opouští většina obyvatelstva svá hospodářství a prchá nejen z panství, ale i ze země. V letech 1661-1700 dochází k radikální germanisaci celého zdejšího kraje a zvláště Vidimi, která byla více než z poloviny poněmčena. Po Böccích se střídají majitelé paství velmi rychle.

Dříve byla Vidim poměrně velkou obcí, měla přes 700 obyvatel, dnes je jejich počet sotva třetinový.

Zdroj: Wikipedia CZ, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český statistický úřad, Památkový katalog, webové stránky obce, webové stránky Římskokatolické farnosti, Omnium ad.