Perštejn

Lokalita	Perštejn
Obec	Perštejn
Okres	Chomutov
Kraj	Ústecký kraj
Katastrální území	Černýš, kód: 719374
GPS souřadnice	50° 22' 31.0'' 13° 6' 31.3''
Německý název	Pürstein
Výměra	9 735 m²
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Obecní úřad Perštejn http://obec-perstejn.cz
Vlastník	Obec Perštejn http://obec-perstejn.cz
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Obec Perštejn (německy Pürstein) se nachází v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 718 obyvatel.

Nejstarší dějiny vesnice jsou spojeny s hradem, který nad soutokem dvou potoků založili nejspíše páni ze Šumburka ve druhé polovině třináctého století, ale existuje také možnost, že zakladatelem byl Boreš z Rýzmburka a Šumburkové po něm hrad zdědili. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1344 a o osm let mladší je záznam o železářských hamrech v jeho okolí. V roce 1431 je doložena existence krčmy a mlýna osvobozených od roboty, které stávaly v místech, kde začíná rájovské údolí.

První zmínka o samotné vesnici je až z roku 1468, kdy patřila k bočské farnosti.

Od šestnáctého století se v Perštejně zpracovávala železná ruda z okolních dolů. První panské železárny tvořené dvěma hamry a vysokou pecí zde vznikly roku 1574. Železná ruda se okolo Perštejna také těžila a existují i doklady o těžbě stříbra.

Ve stejné době se v okolí rozšířil protestantismus podporovaný majiteli panství, kterými v té době byli Fictumové. Posledním z nich byl Kryštof z Fictumu, který se jako jeden z direktorů zúčastnil stavovského povstání. Přestože během něj zemřel, byl posmrtně odsouzen ke ztrátě majetku. Klášterecké panství, ke kterému tehdy Perštejn patřil, koupil roku 1623 Kryštof Šimon Thun a zahájil na něm intenzivní rekatolizaci.

V polovině sedmnáctého století se hlavním hospodářským odvětvím v Perštejně stalo zpracování železa. K železné huti patřily drtírna rudy a strusky, dva tyčové hamry a od roku 1743 také hamr na výrobu hřebíků. Hlavním zdrojem rudy byl důl Slečna u Mezilesí, ale dodávala se sem také ruda z menších dolů u Klášterecké Jeseně, Údolíčka a Mýtinky.

Už před rokem 1682 vznikla tzv. dolní papírna, která v roce 1756 vyhořela a nebyla obnovena. Brzy po jejím vzniku totiž vrchnost založila tzv. horní papírnu a panovala obava, že dvě papírny by nadále nedokázaly najít dostatečný odbyt. Horní papírnu od roku 1722 dědičně provozoval Josef Hergl. Směl rozšířit provoz, ale na oplátku musel mimo jiného dodávat vrchnosti levný papír.

Ve druhé polovině osmnáctého století byla u papírny v provozu stoupa na výrobu lněného oleje. Na místě vyhořelé dolní papírny byla roku 1784 spuštěna tzv. horní drátovna. Dolní drátovna poblíž Lužného zahájila provoz o několik let dříve v místech bývalého hamru.

Podnikání se Josefu Hergelovi vyplácelo a roku 1724 nechal ve vsi postavit kapli svatého Josefa. Mše v ní sloužil od roku 1732 klášterecký farář, ale roku 1786 měla kaple vlastního lokalistu. Velikost kaple nedostačovala rostoucímu počtu obyvatel, a proto byl roku 1788 postaven provizorní dřevěný kostel. Ten začal rychle chátrat, a v roce 1795 byla zahájena stavba nového kostela. O dva roky později byl kostel svatého Vendelína dokončen.

Na počátku devatenáctého století se zvýšil počet domů. Jedním z nich byl hostinec Zum Eisenhammer s konírnou a řeznictvím postavený roku 1802. Mezi významné stavby patřila také nová silnice z Karlových Varů do Teplic. Rozvoj průmyslu podpořilo také zprovoznění železniční trati z Chomutova do Chebu dne 9. října 1871.

Na počátku dvacátého století se Perštejn stal, i přes rozvoj průmyslu, oblíbeným letoviskem, jehož význam podpořil objev pramene kyselky. Mírné klima a čisté životní prostředí sem od začátku dvacátého století lákalo zejména letní hosty. Například roku 1930 se zde ubytovalo 2001 lidí, z nichž pocházelo víc než tři čtvrtiny z Německa. Z té doby pochází také regionální německou literaturou používaný název Lufkkurort (klimatické lázně) nebo Meran Krušných hor (podle podoby s italským Meranem).

Dne 3. října 1938 Perštejn obsadila německá armáda. Vysídlením Němců po roce 1945 přišla vesnice o naprostou většinu obyvatel, ale noví přistěhovalci se začali do vyprázdněných domů stěhovat už v květnu roku 1945.

Hřbitov

Areál hřbitova je vymezen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována, márnice je nově opravena.

Počet obyvatel v roce 1930 - 1.036
Počet obyvatel v roce 2011 - 718

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog