Louchov
Louchov | |
Obec | Domašín |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Louchov, kód: 630705 | |
GPS souřadnice | 50° 25' 34.0'' 13° 11' 23.5'' |
Laucha | |
4 422 m² | |
33762/5-493 | |
Obec | |
Obec Domašín Louchov 20 43151 Domašín Tel: 474 375 559 E-mail: obec.domasin@seznam.cz URL: https://www.obec-domasin.cz | |
Obec Domašín Louchov 20 43151 Domašín Tel: 474 375 559 E-mail: obec.domasin@seznam.cz URL: https://www.obec-domasin.cz | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Louchov (německy Laucha) je malá vesnice, část obce Domašín v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 40 obyvatel.
První písemná zmínka o vesnici se objevuje v registru papežského desátku (Registra decimarum papalium) v roce 1352 a později ještě v letech [1369 a 1405.
Podle starších zdrojů vesnice existovala již roku 1261, kdy se objevila v listině Přemysla Otakara II., ve které ji král daroval grünhainskému klášteru. Ten ji vlastnil až do šestnáctého století, ale často ji zastavoval různým šlechtickým rodům.
Koncem 14. století byl patronem louchovského kostela Arnošt ze Šumburku na Perštejně, který zde v letech 1380 a 1391 uplatnil své podací právo, které od roku 1402 přešlo na Arnoštova bratra Albrechta. Po pánech ze Šumburka se majiteli vesnice stali Hasištejnští z Lobkovic, od kterých Louchov spolu s dalšími statky koupili v roce 1533 bratři Jeroným a Vavřinec Šlikové. O deset let později vesnici získal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a po jeho smrti zůstala ve společném přísečnickém panství jeho synů Jana Waldemara a Bohuslava Jáchyma.
Louchov patřil mezi vesnice, které císař Rudolf II. zabavil odsouzenému Jiřímu Popelovi z Lobkovic. V roce 1605 panství od královské komory koupil rytíř Eliáš Schmidtgräbner z Lustenegu, který v jednom z pustých dvorů postavil pivovar. Zúčastnil se však stavovského povstání, za což mu byl v roce 1623 zkonfiskován majetek. Ještě téhož roku Louchov koupila Eliášova dcera za 19 000 rýnských zlatých.
Od poloviny 18. století až do zrušení poddanství v roce 1848 Louchov tvořil součást vernéřovského panství. Od roku 1850 patřil do kadaňského okresu a poštou spadal pod Přísečnici.
Po skončení druhé světové války byla většina původních obyvatel odsunuta do Německa, ale vyprázdněnou vesnici se již nepodařilo zcela dosídlit.
Hřbitov u kostela sv. Jakuba Staršího
Areál kostela se hřbitovem je obklopen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována, nachází se zde řada historických náhrobků.
Počet obyvatel v roce 1930 - 178
Počet obyvatel v roce 2011 - 40
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Márnice (i bývalá)
- Brána
- Kostel
- Popelnice
- Neuzavírá se
- České hroby
- Německé hroby
- Neidentifikovatelné hroby
Stav hřbitovní zdi
- Částečně zničena
- V původní podobě