Kmetiněves

Lokalita	Kmetiněves
Obec	Kmetiněves
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský kraj
Katastrální území	Kmetiněves, kód: 666793
GPS souřadnice	50° 18' 32.3'' 14° 9' 29.5''
Německý název	Kmetnowes
Výměra	1 798 m²
Číslo kulturní památky	30028/2-534
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Vlastník	Římskokatolická farnost Zlonice Pejšova 47, Zlonice, 273 71 e-mail: farnost.zlonice@gmail.com, www: http://zlonice.com
Stav	Neudržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Obec Kmetiněves se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Žije zde asi 300 obyvatel. Obec se rozkládá v úrodné zemědělské oblasti na obou březích Vranského potoka, který protéká jejím středem. Katastrální území Kmetiněvse má rozlohu 685 ha, z toho je většina polí.

Osada Kmetiněves, po staročesku Kmetná ves, byla založena v 2. polovině 13. století kolonisty povolanými pražskými knížaty, jimž krajina náležela. Osada Kmetiněves se spravovala samostatně už od dob krále Jana Lucemburského r. 1336. Od 14. století se často měnili vlastníci obce. Byli mezi nimi jak drobní zemani, tak i Jiří z Poděbrad, Jindřich z Kolovrat, Jindřich Bezdružický atd. V roce 1336 byla obec Kmetiněves dána se všemi právy a příslušenstvím klášteru v Doksanech. Roku 1782 byl tento klášter zrušen, jeho jmění bylo zabráno pro náboženskou matici a vládu nastoupila státní administrativa pod úřadováním Václava Ferdinanda Netvorského, rytíře z Březí. Kmetiněves roku 1797 koupil baron Jakub Wimer a nakonec zůstala v majetku Jana Antonína Lexy.

Ze starých písemností se dozvídáme, že roku 1848 byla zrušena veškerá robota a Kmetiněves se stala obcí samostatnou.

Starý hřbitov obklopuje mimořádně cenný kostel sv. Václava. Farní kostel v Kmetiněvsi je poprvé zmíněn r. 1352. Z původního kostela se dochovala mohutná hranolová věž. Loď a presbytář kostela byly zbarokizovány v roce 1730. Poslední úpravy proběhly v roce 1897.

Areál kostela sv. Václava se nachází v SV části vsi. Areál sestává z kostela sv. Václava, který je obklopený hřbitovem s řadou cenných náhrobků. Při severní zdi lodi kostela stojí torza třech empírových náhrobků. Hřbitov vymezuje ohradní zeď doplněná v malé míře dřevěným plotem. Zeď je na JZ straně otevřená brankou, vedenou na Z vstup do kostela, a na S straně převýšenou branou. Vedle Z branky při ohradní zdi je umístěná stocha sv. Jana Nepomuckého. Na západní straně areálu, oddělená od hřbitova ohradní zdí, stojí fara ohrazená zdí s vjezdovou bránou a brankou situovanou na Z straně. Předmětem ochrany je kostel, náhrobky I - III, ohradní zeď kostela s branami, socha sv. Jana Nepomuckého, fara, ohradní zeď fary s branou a brankou a pozemky st.p. 1, 2/1, 2/2 (část), p.p. 567.

V současné době je hřbitov neudržovaný, zanedbaný, s rozpadlými náhrobky. Hřbitovní ohradní zeď na některých částech zcela chybí, nebo je rozpadlá. Na hřbitově se nepohřbívá od 10-tých 20. století.