Rozbělesy
Rozbělesy | |
Obec | Děčín |
Okres | Děčín |
Kraj | Ústecký kraj |
Podmokly, kód: 625141 | |
GPS souřadnice | 50° 45' 47.2'' 14° 12' 9.6'' |
Rosawitz | |
18577/5-4101 | |
Právnické osoby | |
Constellium Extrusions Děčín s.r.o. Ústecká 751, Rozbělesy 405 02 Děčín URL: https://hard-softalloys.constellium.com/cs/o-nas-decin | |
Constellium Extrusions Děčín s.r.o. Ústecká 751, Rozbělesy 405 02 Děčín URL: https://hard-softalloys.constellium.com/cs/o-nas-decin | |
Srovnán se zemí, bez připomínky | |
Ano |
Rozbělesy (německy Rosawitz) je V. část statutárního města Děčín. V roce 2011 zde trvale žilo 364 obyvatel.
Vzhledem k poloze na úrodné náplavové půdě byl prostor Rozběles osídlen v podstatě kontinuálně od starší doby bronzové. Četné archeologické nálezy v polohách Malé a Velké písky, rozkládajících se mezi Rozbělesy a Podmokly (jméno připomíná ulice Na pískách), dosvědčují přítomnost několika kultur, které se zde v předhistorickém období vystřídaly.
Středověkým Rozbělesům bývá někdy hypoteticky přisuzován význam místa, kde našli útočiště obyvatelé povodní zničeného Děčína. Růst vsi, jejíž hospodářskou funkcí bylo zásobování děčínského hradu a města zemědělskými produkty, determinoval rozsáhlý panský majetek, který se rozložil v jejím sousedství (tvrz a poplužní dvůr v Podmoklech), a k němuž byla v 16. století skoupena i část rozběleských hospodářství. Rozbělesy (písemně doložené k roku 1352) zústaly velmi malou vesnicí, příslušnou zprvu k Vilsnici a od roku 1579 k Weiheru.
V roce 1850 se staly součástí obce Podmokel a v prvních desetiletích jejího rozvoje plnily funkci kulturního střediska (farní kostel, zpočátku i škola). Stavební a populační rozvoj Rozběles podnítila výstavba přístavu (1856 - 1858), který se stal nejstarším labským přístavem, a protože byl vybudován pro zimování lodí, říká se mu Zimní přístav (k jeho stavbě byl využit Farský ostrov v Labi). S výstavbou Duchcovsko-podmokelské dráhy byl rozběleský přístav rozšířen a prohlouben (1876 - 1879), aby se mohl napojit na novou trať. Roku 1872 zde vyrostlo překladiště, které se stalo po Ústí n. L. druhým centrem překládky severočeského hnědého uhlí. Od r. 1879 byla v Rozbělesích také zastávka osobních parníků.
S umístěním a koncentrací podmokelských průmyslových podniků do prostoru Rozběles v letech 1890 - 1910 se někdejší zemědělská vesnice přeměnila ve čtvrť továren a dělnických obytných domů, její kompoziční osou se stala Ústecká ulice. Některé starší tovární objekty jsou zajímavými památkami industriální architektury. V důsledku vývoje ve druhé polovině 20. století prakticky zanikla sídelní funkce Rozběles.
Rozšiřování výrobních podniků (výstavba nových hal Kovohutí, Kabla, Feroxu atd.) dovršilo přeměnu území v kompaktní průmyslovou zónu. Dominantou Rozběles zůstal barokní chrám sv. Václava se dvěma věžemi a s osmibokou lodí, nástupce v renesanci přestavěného původního kostela. Výstavba nového chrámu byla zahájena roku 1731 (K. I. Dientzenhofer), ale její dokončení se datuje až rokem 1783 (J. W. Kosch).
Církevnímu životu sloužil kostel do počátku padesátých let 20. století. Jeho zařízení bylo částečně zničeno, dílem uloženo v kostele v Bělé a na faře v Podmoklech. Budova chrámu se na několik desetiletí stala továrním skladištěm.
Bývalý hřbitov u kostela sv. Václava
U kostela se rozkládal starý farní hřbitov s pohřební síní z roku 1875. Byl to interkonfesijní hřbitov, k němuž od roku 1891 přiléhal i židovský hřbitov.
Rozběleský hřbitov byl zrušen v padesátých letech 20. stoleté s rozšiřováním výrobních provozů. Zůstalo dochováno několik náhrobníků (některé na vnější straně zdí kostela): nejstarší z počátku 17.století: náhrobník Elisabethy Kropfové z roku 1831 je zajímavý také tím, že kámen pochází z kostela na Mariánské louce.
Vedle chrámu stojí barokní budova bývalé fary s mansardovou střechou a se znakovou aliancí Thun a Hohenzollern-Hechingen v průčelí. Na přelomu 18. a 19. století zde žila skupinka francouzských emigrantů s irským duchovním M. A. Gerhaghdim.
Počet obyvatel v roce 1930 - ---
Počet obyvatel v roce 2011 - 364
Zdroj: Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog, stránky Decin.estranyk.cz
Stav hřbitovní zdi
- Zcela zničena
Objekty a vybavení hřbitova
- Vyčištěná plocha hřbitova