Skorotice
Skorotice | |
Obec | Ústí nad Labem |
Okres | Ústí nad Labem |
Kraj | Ústecký kraj |
Skorotice u Ústí nad Labem, kód: 748480 | |
GPS souřadnice | 50° 41' 23.8'' 14° 0' 26.2'' |
Gartitz | |
2 265 m² | |
42686/5-242 | |
Římskokatolická církev | |
Římskokatolická farnost Skorotice | |
Římskokatolická farnost Skorotice | |
Kompletně zničený – zbytky na místě | |
Ne |
Skorotice (německy Gartitz) jsou část statutárního a krajského města Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 1.098 obyvatel.
Skorotice vznikly jako slovanské sídlo typu okrouhlice mezi 9. a 10. stoletím. První písemná zmínka však pochází až z roku 1352, kdy náležely, jakožto léno, mosteckému hradu. V roce 1546 patřily Janu Trmickému z Míliny. Ten o třináct let později do Skorotic dosadil luteránského pastora a zkonfiskoval pozůstalost po posledním katolickém faráři.
Následně se stal majitelem vesnice Prokop Dvořecký z Olbramovic, od něhož Skorotice v roce 1613 koupil, společně s Podhořím a Kabátem, rytíř Václav ze Žampachu. Pouhých deset let na to mu byl majetek zkonfiskován, a ten následně koupila jeho manželka Barbora Malešická z Poutnova.
Od roku 1640 byly Skorotice součástí všebořického panství. Postupně byly také součástí panství Bukov a Hněvín.
Během sedmileté války vesnici v roce 1759 vyplenila pruská vojska a místní kaplan byl zastřelen. Cizí vojáci tu tábořili i v dalších konfliktech, a to Rusové v roce 1813 během napoleonských válek, a Rakušané a Prusové v roce 1866 během prusko-rakouské války. Vojáci, padlí během napoleonských válek, mají být údajně pohřbeni pod kostelem svatého Václava. V letech 1869 až 1890 byly Skorotice osadou obce Božtěšice, a od roku 1900 měly status samostatné obce
V důsledku Mnichovské dohody se Skorotice a celé Sudety staly počátkem října 1938 součástí nacistického Německa a od dubna 1939 byly v jeho rámci součástí říšské župy Sudety. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu místního, do té doby většinového, německého obyvatelstva. Od roku 1980 jsou Skorotice součástí města Ústí nad Labem.
Hřbitov u kostela sv. Václava
Bývalý hřbitov obklopuje kostel sv. Václava. Kostel byl postaven v letech 1748 - 1755 pravděpodobně na místě gotického (zmíněný před rokem 1363 jako farní), ohradní zeď hřbitova s branami a schodišti vznikla nejspíše současně. Po roce 1843 byl hřbitov rozšířen o novou část.
Ze hřbitova zbylo několik většinou poškozených klasicistních náhrobků stojících u zdi. Na severní straně ohradní zdi byl po roce 1843 na zhruba čtvercovém půdorysu zřízen nový hřbitov (na dnešní parcele č. 10), dnes rovněž nepoužívaný a křovím zarostlý, který má ve středu centrální neogotický litinový kříž s pískovcovým soklem z roku 1865. Obvodní zdi tohoto hřbitova jsou převážně z režného kamenného zdiva, na nárožích armovaného pískovcovými kvádry a korunu mají krytou pískovcovými deskami. Zhruba ve středu východní zdi je branka s pilířky ze smíšeného zdiva.
Počet obyvatel v roce 1930 - 1.202
Počet obyvatel v roce 2011 - 1.098
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Neuzavírá se
- Německé hroby
Stav hřbitovní zdi
- Částečně zničena
- V původní podobě