Soběsuky
Soběsuky | |
Obec | Chbany |
Okres | Chomutov |
Kraj | Ústecký kraj |
Soběsuky nad Ohří, kód: 650757 | |
GPS souřadnice | 50° 21' 5.7'' 13° 25' 38.7'' |
Sobiesak | |
1 181 m² | |
28879/5-837 | |
Římskokatolická církev | |
Římskokatolická farnost Soběsuky | |
Římskokatolická farnost Soběsuky | |
Kompletně zničený – zbytky na místě | |
Ne |
Soběsuky (německy Sobiesak) jsou malá vesnice, část obce Chbany v okrese Chomutov. V roce 2011 zde trvale žilo 16 obyvatel.
Podle německé vlastivědné literatury z počátku dvacátého století byl soběsucký kostel založen okolo roku 1180 mnichy z valdsaského kláštera. První jistá písemná zmínka pochází až z roku 1281 a nachází se v přídomku Petra ze Soběsuk (Petrus de Sobyesuc). Příslušníci vladyckého rodu ze Soběsuk byli několikrát zmíněni také v průběhu čtrnáctého století. V roce 1407 byla vesnice označená jako zničená a rozbořená.
V patnáctém století vesnici získali Sekerkové ze Sedčic a Beneš Sekerka roku 1477 prodal svou část za patnáct kop grošů měšťanu Křížovi ze Žatce. Majitelé se v dalších letech často střídali a v roce 1547 žateckou část městu zkonfiskoval král Ferdinand I. za účast města na stavovském povstání v roce 1547. Zabavený majetek byl připojen ke statku Číňov, který jako léno získali Krajířové z Krajku. V sedmnáctém století Soběsuky vlastnil Vilém starší Doupovec z Doupova, ale byly mu zabaveny za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620. V konfiskačním protokolu je poprvé zmíněna soběsucká tvrz. Zabavený majetek roku 1623 koupil Augustin Schmidt ze Schmidtbachu.
Během třicetileté války Soběsuky zřejmě značně trpěly, protože podle berní ruly z roku 1654 byly nejchudší vesnicí v okolí. Domy byly popsány jako chatrné a lidé se živili také pěstováním žita na kamenitých polích. Přesto byla stará tvrz už v roce 1644 přestavěna svobodným pánem Rajským z Dubnice na zámek.
V roce 1746 vesnici koupil kadaňský měšťan V. Glaser, jehož potomci ji vlastnili až do třicátých let devatenáctého století. Od roku 1792 k nim patřil Karel Elster, který mezi Soběsuky a Vikleticemi založil ovocné sady.
Nejstarší pokus s těžbou hnědého uhlí u Soběsuk podnikl v roce 1830 Adolf Elster v prostoru za farní zahradou. O dva roky později nechal těžbu zastavit, ale ve třicátých letech devatenáctého století ji obnovil nový majitel panství Karel Leopold Stieber, který otevřel vrchnostenský důl Anna a Karel pojmenovaný po svém zakladateli a jeho manželce. Stieberům patřil i místní velkostatek a to až do počátku dvacátého století.
Po vysídlení Němců z Československa výrazně klesl počet obyvatel vesnice. Na místo Němců se stěhovali volyňští Češi, a v roce 1947 měla vesnice 64 obyvatel.
Hřbitov u kostela sv. Martina
Bývalý hřbitov s dochovanou ohradní zdí je možné najít u kostela sv. Martina, jehož barokní podoba je výsledkem přestavby z konce sedmnáctého století.
Počet obyvatel v roce 1930 - 190
Počet obyvatel v roce 2011 - 16
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog
Objekty a vybavení hřbitova
- Hroby
- Brána
- Centrální kříž
- Kostel
- Uzamčen trvale (běžně nepřístupný)
- Neidentifikovatelné hroby
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě