Krásné Březno
| Krásné Březno | |
| Obec | Ústí nad Labem |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Krásné Březno, kód: 775266 | |
| GPS souřadnice | 50° 40' 0.0'' 14° 4' 51.6'' |
| Schönpriesen, Schön Prieβen | |
| 192 m² | |
| 43239/5-3520 | |
| Česká republika | |
| Česká republika Národní památkový ústav Podmokelská 1/15 400 07 Ústí nad Labem Tel.: +420 472 704 800 E-mail: sekretariat.usti@npu.cz URL: https://www.npu.cz/cs/uop-usti-nad-labem | |
| Česká republika Národní památkový ústav Podmokelská 1/15 400 07 Ústí nad Labem Tel.: +420 472 704 800 E-mail: sekretariat.usti@npu.cz URL: https://www.npu.cz/cs/uop-usti-nad-labem | |
| Udržovaný v původní podobě | |
| Ne |
Krásné Březno (německy Schönpriesen, Schön Prieβen) je část statutárního a krajského města Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 13.294 obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1057, kdy se místo nazývalo campus Bresnik, tedy tábor Březník a náleželo do bílinského kraje. V polovině 12. století území Krásného Března náleželo ke svádovskému panství. Původní název Březnice je doložen ve zmínkách o obci z let 1186 a 1188, kdy sídlo patřilo rytířskému řádu johanitů. Roku 1335 ji získali do zástavy a dále do majetku zemané z Kyc (z Kýče), kteří zde postavili tvrz, kterou roku 1405 ji získali rytíři z Bron. Roku 1415 byla součástí panství hradu Svádova.
V letech 1628–1645 drželi panství děčínští Thunové, po nich Althannové. Dále se v držení malé převážně zemědělské obce vystřídalo několik rodů, roku 1750 dal hrabě Cavriani postavit nový zámek, ale hned roku 1754 zadlužené panství prodal v dražbě hraběti Janu z Hartigu, který je držel do roku 1795. Za něho roku 1788 byla obec připojena k Žežicím. Další majitelé se rychle střídali: Jan Josef hrabě ze Stibaru na Buttenheimu, 1810–1811 Anton šlechtic von Zürschauer, 1811–1865 hrabě Ledebour-Wicheln, 1865–1879 Wilhelm Ruß, 1879–1911 Jindřich hrabě Kolovrat-Krakovský Novohradský a konečně v letech 1911–1945 svobodný pán Skrbenský z Hříště.
Od poslední čtvrtiny 19. století lokalita prosperovala, počet obyvatel se pětinásobně zvýšil jak díky průmyslu (lihovar, pivovar, rafinérie cukru a chemická továrna W. Herrmanna), tak díky lodní dopravě (nákladní přístav) a plavcům, splavujícím po Labi dřevo.
Vystěhování českého obyvatelstva v roce 1939 bylo následováno obsazením obce německým wehrmachtem. V zámku sídlilo výcvikové středisko wehrwolfů. Vybombardování obce v letech 1944–1945 vedlo ke zničení mnoha domů a pauperizaci, původní strukturu obce se již nepodařilo obnovit. Dne 31. července 1945 došlo k explozi zdejšího muničního skladu, při než bylo zabito 27 lidí a sklad včetně budov chemické továrny rozmetán. Exploze byla interpretována jako sabotáž sudetských Němců a stala se signálem tzv. Ústeckého masakru, střelby do tří skupin sudetských Němců, připravených k deportaci.
Roku 1876 na návrh Viktora Rusza bylo dosavadní české označení Březnice, tj. německy Prießnitz, změněno na Krásné Březno, tj. Schönpriesen. Současný název Krásné Březno byl oficiálně zaveden až roku 1876. V roce 1900 se obec připojila k městu Ústí nad Labem.
Hřbitov u kostela sv. Floriána
Kostel sv. Floriána byl vystavěn v letech 1597–1604 stavitelem Hansem Bogem z Pirny z podnětu majitele krásnobřezenského zámku Rudolfa z Bünau (1547–1622), příslušníka saského rodu, který vlastnil statky na Ústecku a Děčínsku. Kostel vznikl jako soukromá luteránská kaple Panny Marie pro zámeckou rodinu a čeleď, k zasvěcení sv. Floriánovi došlo až se zřízením římskokatolické farnosti Krásné Březno v roce 1897.
U kostela sv. Floriána se nachází malý uzavřený hřbitov, na kterém jsou pohřbeni jedni z posledních majitelů sousedního zámku z rodu Kolovrat-Krakovských.
Počet obyvatel v roce 1930 - 4.902
Počet obyvatel v roce 2011 - 13.294
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog