Železná Ruda

Lokalita	Železná Ruda
Obec	Železná Ruda
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Železná Ruda, kód: 796069
GPS souřadnice	49° 8' 22.4'' 13° 14' 9.0''
Německý název	Markt Eisenstein
Výměra	2 000 m²
Vlastnictví	Město
Kontakt	Městský úřad Železná Ruda Klostermannovo náměstí 295 340 04 Železná Ruda Tel.: +420 376 361 211 E-mail: muruda@zeleznaruda.cz URL: https://www.zelezna-ruda.cz
Vlastník	neurčitelný
Stav	Pietní místo, park
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Železná Ruda (německy Markt Eisenstein) je malé město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji, ležící na česko-německé hranici. Žije zde přibližně 1.600 obyvatel.

Původní osada vznikla v první polovině 16. století při říčce Řezná na důležité obchodní stezce z Čech do Bavorska, při nalezištích železné rudy. Odtud také pochází název města. Železná "doba trvala cca 150 let, zanechala obci jméno a několik místních názvů - obec Hamry a Eisenstrass - česky Hojsova Stráž, Železný potok, Červené jámy. Zůstal zde jen jeden hamr jako kovárna.

Druhé období rozvoje Železné Rudy lze nazvat dobou skleněnou. Odstartoval ji hrabě Jindřich Nothaft z Wernecku. Roku 1624 si vyžádal povolení k zakládání skláren a osad. Začala vznikat celá řada nových sklářských hutí, např. v Debrníku, Ferdinandovském údolí, na Hofmankách, v Gerlově Huti, na Starém Brunstu, pod Čertovým jezerem, na Hůrce, na Zadních Šmauzích a v Alžbětíně.

Celkem bylo v okolí Železné Rudy 11 hutí. Alžbětínská sklárna byla později jednou z největších skláren na Šumavě, ve 2. pol. 19. století vynikala zejména tabulovým sklem.

Pro zlepšení přístupnosti území byla v létech 1874 až 1877 vybudována do Železné Rudy železnice včetně 3 tunelů, z nichž nejdelší pod Spičákem byl se svými 1874 m nejdelší v tehdejším Rakousku-Uhersku.

Roku 1849 dostala osada statut městyse a nový majitel Kníže Hohenzollern-Sigmaringen rozšířil v roce 1852 území na více než 6.000 ha.

Od konce 19. století dochází k rozvoji cestovního ruchu, který trvá dodnes. Železná Ruda je největším lyžařským střediskem Šumavy a Plzeňského kraje a také důležitým centrem zimní i letní turistiky. Na ekonomice města se významně podílí hotelové, restaurační a rekreační služby.

Hřbitov

Zaniklý hřbitov se nacházel na úbočí Hladového vrchu, kde existoval několik desetiletí. Od roku 1837 byl oplocen a byla zde i kaple.

Během stavby železnice (184-1877) byl na tomto hřbitově pohřben velký počet dělníků, minérů, žen i dětí. Příčinou jejich smrti byla často nehoda, zabití. Jejich jména jsou zanesena v matrikách. Poslední pohřeb se tu konal 12.10.1878.

Ze hřbitova se dochoval pouze hřbitovní kříž, dnes součást soukromé zahrady.

Původní parcely hřbitova nejsou zřetelné, plocha je určena pouze odhadem.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog