Horažďovice

Lokalita	Horažďovice
Obec	Horažďovice
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Horažďovice, kód: 641855
GPS souřadnice	49° 19' 14.7'' 13° 42' 11.5''
Německý název	Horaschdowitz
Výměra	632 m²
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Srovnán se zemí, bez připomínky
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Horažďovice (německy Horaschdowitz) jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. K roku 2022 zde žije přibližně 5 100 obyvatel.

Počátek osídlení je spjat s hradištěm na Práchni. Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem sv. Metoděje. V roce 1292 byla osada povýšena na město králem Václavem II. Město získalo městská práva, zejména právo hradební, v krátké době bylo město opevněno a postavena tvrz. Město bylo vyňato ze soudu královského a stalo se městem poddanským v držení rodu Bavorů ze Strakonic.

Po roce 1404 se stalo město majetkem pánů z Hradce. V období husitských bouří stálo město na straně táboritů i proti vlastní vrchnosti. Roku 1459 koupil panství rod pánů z Kocova, město získalo právo pořádat svatohavelské výroční trhy.

Později se panství stalo majetkem Půty Švihovského ze Švihova a Rýzmberka. V roce 1503 nechal postavit vodovod, dále nechal zřídit klášter minoritů a zavedl městské právo podle práva Starého Města pražského. Město též mělo právo várečné, Švihovští získali i právo na clo, mýto a druhý výroční trh – petropavelský.

V době stavovského povstání v roce 1619 vyznávali majitelé panství víru českých bratří. Město bylo vypáleno císařským vojskem, přišly hlad a epidemie, panství bylo zkonfiskováno. Novým majitelem panství se stal přísně katolický rod Šternberků, který přispěl k rozvoji města. Byl přestavěn kostel i zámek a rozšířena městská práva.

V roce 1845 koupil panství kníže Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova. Jeho rod vlastnil panství až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města. Jeho dcera, kněžna lichtenštejnská Marie Aglaé, zde strávila prvních pět let života a s městem udržovala vztahy, ale zejména Horažďovice často navštěvoval její starší bratr, profesor Ferdinand Kinský.

Prosperitu ale přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství, kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Hospodářský růst se značně zpomalil a nezlepšil se ani po zřízení odbočky do Sušice a Klatov.

Koncem druhé světové války bylo město 6. května 1945 osvobozeno americkou armádou.

Židovská komunita

Židovské osídlení je zde doloženo od počátku 17. století. Během třicetileté války vzrostlo početně na 10 lidí, ale širší židovská obec až od poloviny téhož století. Od 17. století sídlili židé ve východní části města. Nachází se zde také zbytek židovské ulice, umístěné v okolí dnešní ulic Prácheňská a Ševčíkova. Roku 1837 zde bylo 10 z původních 13 domů, do současnosti se ale většinou nedochovaly (byly zbořeny či přestavěny). V Horažďovicích se nacházela od 17. století židovská škola. Židovská obec zde zanikla k roku 1940.

Nejstarší synagoga, která pocházela z 1. poloviny 17. století, snad z roku 1684 z doby datace nejstaršího náhrobku, byla po požáru v roce 1868 nahrazena novou. Rozsáhlé stavební úpravy proběhly v roce 1901, byla zvětšena ženská část a byla zavedena elektřina. Desatero bylo nasvíceno firmou Křižík. Za první světové války byla synagoga poškozena a byla zrekvírována část vnitřního vybavení z kovu (např. velký svícen). V roce 1926 se zde konají poslední svatby zapsané v matrice.

Druhá světová válka znamenala bohužel konec židovské komunity. Do koncentračních táborů bylo transportováno 118 osob včetně žen a malých dětí. Zpět se vrátilo pouze sedm přeživších. Synagoga byla v roce 1980 zbourána.

Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov vznikl v 1. polovině 17. století v baště bývalých městských hradeb, poblíž synagogy v dnešní Prácheňské ulici a fungoval do první poloviny 19. století, kdy vznikl nový židovský hřbitov Na Loretě. Starý židovský hřbitov existoval údajně ještě v roce 1936.

V 60. letech 20. století už byla plocha hřbitova prázdná, náhrobky byly vytrhané a naskládané u zdi. V roce 1980 byla demolována horažďovická synagoga. V průběhu 80. let 20. století nechal tehdejší MNV převézt vytrhané náhrobky ze starého hřbitova na nový židovský hřbitov. K jejich osazení zde došlo až v 90. letech 20. století. Přenesen tak byl soubor 93 náhrobků barokního typu.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog