Město Touškov

Lokalita	Město Touškov
Obec	Město Touškov
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Město Touškov, kód: 693430
GPS souřadnice	49° 46' 49.1'' 13° 14' 20.7''
Německý název	Tushkau Stadt
Výměra	5 236 m²
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: https://matana.cz/
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Kompletně zničený – zbytky na místě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Město Touškov (německy Stadt Tuschkau) je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije zde okolo 2.000 obyvatel.

První písemná zmínka o osadě Touškov pochází z falza o založení benediktinského kláštera v Kladrubech z roku 1115. Podle této listiny daroval kníže Vladislav I. Kladrubskému klášteru dva poddané komorníky Domabora a Cika z Touškova. Další zmínka pochází z roku 1186 kde český kníže Bedřich toto darování komorníků z Touškova klášteru potvrzuje. V další správě z roku 1231 je již Touškov nazýván trhovou vsí, čili městečkem. V roce 1288 je Již Touškov nazýván trhovým městem a je nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera. V těchto letech prožívá Touškov velký rozkvět a je největším městem v širokém dalekém okolí.

Těžkou ranou Touškovu bylo založení královského města Plzně Václavem II. v roce 1295. Místní proboštství zůstalo důležitým ekonomickým hráčem v oblasti a nejvýnosnějším majetkem kladrubského kláštera a město dále rostlo, nicméně jeho politický význam výrazně klesl. Do roku 1424 se v Touškově začala rozvíjet kamenná zástavba, město mělo pravděpodobně jednoduché opevnění, tvrz a kamenný střed města s dřevěnou zástavbou na periferii. Touškovská městská zástavba byla však odlišná od většiny českých měst, byla stavěna spíše do šířky a ne jako běžně do výšky, směrem do dvora.

Existenci Touškova jako významného města ukončily husitské války. Jan Žižka, rozzuřený neúspěchem při obléhání Plzně, si vybral Touškov jako místo, kdy by si alespoň částečně vynahradil neúspěch a sehnal prostředky na zaplacení svého tažení: 20. května 1424 město dobyl a prakticky zcela zničil, zanikla budova klášterní správy, tvrz a téměř veškerá zástavba. Po této katastrofě už Touškov nikdy nezískal svůj dřívější význam a po celé další století zůstával takřka bezvýznamnou trhovou vsí, jen pomalu se rozšiřující.

12. srpna 1543 král Ferdinand I. Habsburský povýšil Touškov na město. Touškov obdržel privilegia, která mu umožňovala svobodné rozvíjení řemesel a udělovala pečeť a městský znak. V posledním desetiletí XVI. století se v Touškově zdržoval známý český cestovatel a umělec, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který v Touškově vlastnil několik domů. Před třicetiletou válkou byl Touškov převážně český, avšak v důsledku války a morových epidemií tehdy počet obyvatel celého Česka klesl o 60 %, přičemž těžce zasažen byl i Touškov. Proto do něj v druhé polovině 17. století přišlo hodně nových, převážně německých obyvatel, hlavně řemeslníků. Touškov během té doby postupně rostl, byť jej postihlo několik katastrof, včetně velkých požárů.

V 18. století většina obyvatel mluvila německy. V roce 1776 bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela, starý kostel stávající o něco jižněji byl zbořen o kousek dál vyrostl nový, pozdně barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele od architekta Antonína Haffeneckera. Jeho stavba byla dokončena v roce 1780. Teprve roku 1856 nechal patron a dobrodinec božího domu Johann Anton von Starck věž kostela Narození sv. Jana Křtitele v Tuschkau dostavět do dnešní podoby. V devadesátých letech minulého století byl kostel za působení významného faráře P. Jiřího Mošny kompletně opraven. V roce 1746 se zde postavila nová budova proboštství kladrubského kláštera, to zároveň sloužilo jako letní sídlo kladrubských opatů.

Ve městě se nachází pozdně barokní kostel Narození svatého Jana Křtitele od Antonína Haffeneckera. Dále je zde fara, kaple, morový sloup Nejsvětější Trojice, řada historických domů a bývalá věznice.

Židovská komunita

Počátky početnějšího židovského osídlení zde pravděpodobně souvisí s vypovězením z Plzně v první polovině 16. století, od kdy zde začíná existovat místní komunita. Některé náhrobní kameny na hřbitově měly pocházet z této doby, nejstarší z roku 1543. Rozvoj obce ukončila třicetiletá válka. Místní židovská obec se vyvíjela v součinnosti s početnější židovskou obcí ve vsi Kozolupy a sdílela s ní některé společné instituce (rabinát, spolky, matriku), oproti ní ale byla ekonomicky významnější, hlavně díky velkoobchodnickým rodinám Lämmelsfeldů a Forchheimerů. Asi roku 1893 byla připojena ke kozolupské obci.

Poloha prvních židovských domů v 16. až 18. století není známa. V první polovině 17. století údajně třetina všech domů patřila Židům. Před polovinou 19. století bylo pět židovských domů soustředěno na severní straně Dolního náměstí a v Čeminské ulici vedoucí z Dolního náměstí k severu. Šestý dům se nacházel na Kostelním náměstí a později byl přestavěn na městský špitál. Všechny tyto domy se v přestavbách dochovaly. Mezi architektonické cennosti patří zejména barokní tzv. Lämmelsfeldův dům čp. 11 s portálem, na němž je vytesáno jméno Salomona Löbla a je určen letopočet 1769, či tzv. Forschheimerův dům čp. 9.

Ve městě se nacházela stará synagoga neznámého stáří i lokace. Ta ale vyhořela v 17. století a před rokem 1702 byla zbořena. Nová synagoga vznikla roku 1874 na rohu ulic Čeminská a Květná, severovýchodně od Dolního náměstí, adaptací přízemního obytného domu. Synagoga byla v letech 1927 až 1928 zvětšena a spojena se sousedním domem židovské obce. Mobiliář byl zničen nacisty na podzim roku 1938 a modlitební sál byl využíván jako skladiště. Po roce 1985 byly odstraněny původní architektonické prvky, synagoga byla změněna na obytné prostory a stavebně spojena se sousedním domem.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov byl založen nejpozději v první polovině 16. století. Sloužil jako spádový hřbitov pro oblast Plzeňska před založením hřbitovů ve Štěnovicích a Bolevci.

Po roce 1938 byl zcela zničen nacisty. Většina náhrobků byla odvezena. Zřejmě v této době se ztratil i náhrobek z roku 1543, jenž byl na hřbitově objeven ve 30. letech 20. století. Rozloha hřbitova představuje více než 5200 metrů čtverečních, ale nachází se zde jen okolo 20 poškozených náhrobků, nejmladší z nich pochází z roku 1891. Většina okolní zdi z lomového kamene byla zbořena. Dochovalo se jen torzo ohradní zdi na severní straně hřbitova.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog