Slatina

Lokalita	Slatina
Obec	Slatina
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Slatina u Horažďovic, kód: 749630
GPS souřadnice	49° 23' 50.5'' 13° 44' 35.8''
Německý název	Moor
Výměra	1 061 m²
Vlastnictví	Židovská obec
Kontakt	Matana a.s. Malá Štupartská 646/1 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 828 185 - 86 E-mail: m.maly@matana.cz URL: http://www.matana.cz
Vlastník	Federace židovských obcí v České republice Maiselova 18 110 01 Praha 1 Tel.: 224 800 824 E-mail: sekretariat@fzo.cz URL: https://www.fzo.cz
Stav	Částečně zničený
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Obec Slatina se nachází v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde 105 obyvatel.

Ves Slatina u Horažďovic, dříve uváděno u Lnář, byla založena v polovině 12. století, kolem roku 1150. Velkým zásahem do vývoje raně středověké vsi ve Slatině bylo založení a vybudování církevního dvora (statku) kolem roku 1220 a postavení kostela svatojiřským klášterem na Pražském Hradě. Tento klášter založil a vlastnil v této oblasti 7 dvorů (církevních statků). Svatojiřský klášter, který je jedním z nejstarších v Čechách (byl založen roku 973), se značně podílel na kolonizaci této oblasti. Svatojiřský klášter vlastnil dvůr ve Slatině a v Poli až do roku 1284, kdy jej biskup Tobiáš prodal za 170 hřiven stříbra panu Bohuslavovi, purkrabímu na hradu Zvíkov.

Kostel ve Slatině, jakož i kostely v okolí byly vypáleny v době husitských válek. Bylo tomu v létě 1421, kdy majitelem slatinského statku byl Střízek z Nebřehovic u Písku. Na místě vyhořelého kostela byla postavena zděná kaple sv. Václava. Postavili ji páni Nebřehovičtí, kteří slatinský statek vlastnili celkem 203 let. V roce 1765, kdy byl vystavěn nový kostel v Kadově a vysvěcen na sv. Václava. Kapli nechal zbořit lnářský hrabě Kristián při stavbě špejcharu a postavil vedle pouze malou zvonici (kapličku).

Židovská komunita

V roce 1691 koupil Slatinu Václav Lev Jindřich Kunáš z Machovic. Držba Slatiny rodem Kunášů znamenala i výraznou změnu v jejím životě. Kunášové, podle příkladu mnohých jiných šlechticů, začali s postupným usazováním židů na svém panství ve Slatině. Umožnili jim pronájem některých opuštených chalup a poskytli pozemky ke stavbě vlastních obydlí, které daly základ slatinskému ghetu. Tito židé se zabývali převážně obchodem s obilím a dobytkem, podomním obchodem a lichvou. Požívajíce Kunášovi ochrany jako "Schutzjude", tj. chráněný žid, museli svému ochránci odvádět značnou část svých příjmů. Již tehdy byly konány židovské bohoslužby o čemž svědčí zřízení židovského hřbitova, který povolil Václav Ferdinand Kunáš z Machovic, listinou vydanou roku 1723.

Hřbitov

Původní židovský hřbitov, podle zakládací listiny 8*8 sáhu (15*15 metrů), byl později rozšířen na dnešních 58*28 metrů a obestavěn kamennou zdí. Nad vchodem byla umístěna deska s hebrejským nápisem: "BAIS MOUEVITS L`CHOLCHAI. KHI UFOR ATHU VAEL UFOR THOŠUF" (Dům shromáždění všech živých. Prach a země jsi a v prach a zemi se navrátíš). V současné době je na hřbitově dochováno okolo 172 náhrobních kamenů, dvojího typu. Žulové jsou vesměs prosté, bez ornamentiky, dnes již špatně čitelné. Druhou skupinou jsou vápencové stély, většinou završené obloukem zdobené stylizovanými květinovými motivy lidového charakteru. Do slatinské náboženské obce příslušelo 12 vesnic, na hřbitov však byli pochováváni židé ze širokého okolí. Skutečný počet pochovaných osob však bude mnohem vyšší. Areál je dobře přístupný i díky pobořené kamenné ohradní zdi.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog
Zpracováno s využitím materiálů pana Josefa Smitky - https://www.obec-slatina.eu/pamatky-zidovske-minulosti