Stod
Stod | |
Obec | Stod |
Okres | Plzeň-jih |
Kraj | Plzeňský kraj |
Stod, kód: 755516 | |
GPS souřadnice | 49° 37' 54.6'' 13° 9' 39.7'' |
Markt Staab, Staab | |
1 015 m² | |
Právnické osoby | |
Myslivecký spolek Stod Lelov 2 333 01 Stod | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ne |
Město Stod je rozloženo v mírném údolí podél řeky Radbuzy, jihozápadně od Plzně v okrese Plzeň-jih. Žije zde přibližně 3.500 obyvatel.
První písemná zmínka pochází z roku 1235, kdy král Václav I. daroval ves Stod, rozloženou na levém břehu řeky Radbuzy při důležité bavorské cestě, ženskému premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Král Jan Lucemburský povolil 14. května 1315 klášteru proměnit ves v městečko s týdenním trhem každý pátek. K roku 1363 Stod získal od Karla IV. další práva a svobody jako právo dědičné, soudní (podle kterého mohl městský soud rozsuzovat vše kromě těžkých zločinů) a užívání městské pečetě.
V roce 1850 se stal Stod městem, ve kterém žilo přibližně 1500 obyvatel ve více než 180 domech.
Za druhé světové války byl převážně Němci osídlený Stod součástí Velkoněmecké říše, na samých hranicích s Protektorátem Čechy a Morava. Po druhé světové válce byla většina obyvatel nuceně vysídlena. V letech 1949–1960 byl Stod okresním městem, v současné době je obcí s rozšířenou působností.
Židovský hřbitov
Židovský hřbitov ve Stodě se nachází v jižní části města Stod za křesťanským hřbitovem v Domažlické ulici a parkovištěm u něj. Byl založen v roce 1906, předtím byli zdejší Židé pohřbíváni na židovském hřbitově v Pňovanech.
Dne 13. dubna 1945 přijel do Stodu od Plzně po železnici vězeňský transport, který mířil do koncentračního tábora Mauthausen. Ve stanici zemřelo, nebo bylo zabito 239 osob. Mělo se jednat o občany bývalého Československa, SSSR, Polska, Francie, USA, Nizozemska a Dánska. Mrtví byli místními rolníky převezeni na stodský židovský hřbitov, kde jim ostatní vězni z transportu vykopali společný hrob.
Exhumace pohřbených proběhla 6. a 7. září 1945 a 9. září téhož roku pak byla těla opět pohřbena, tentokrát na severovýchodním okraji Stodu v Háji umučených. Jiný zdroj uvádí, že původně zde byly pohřbeny ostatky 250 osob, ovšem na žádost zástupců USA bylo 9 amerických vojáků - parašutistů opět exhumováno a 12. září 1945 odvezeno do vlasti.
Nyní je v Háji umučených pohřbeno 241 osob. Na místě je vztyčen pomník ve tvaru kamenného jehlanu doplněný trnovou korunou a pouty s textem „Na památku obětem německého fašismu“ a vysvětlující legendou v češtině, ruštině, francouzštině a angličtině.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, Portál - pamatky.kehilaprag.cz
Portál - https://zapomnicky.pamatnik-terezin.cz/index.php/hroby/hroby/125-stod (Pavel Straka, 2011, 2013, Jan Kaňa, 2021)
Objekty a vybavení hřbitova
- Uzamčen trvale (běžně nepřístupný)
Stav hřbitovní zdi
- V původní podobě