Rokycany
| Rokycany | |
| Obec | Rokycany |
| Okres | Rokycany |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Rokycany, kód: 740691 | |
| GPS souřadnice | 49° 44' 33.9'' 13° 35' 53.5'' |
| Rokitzan | |
| 22003/4-2420 | |
| Město | |
| - | |
| Město Rokycany Masarykovo náměstí 1 337 01 Rokycany E-mail: epodatelna@rokycany.cz Tel.: +420 371 706 111 URL: https://www.rokycany.cz | |
| Srovnán se zemí, bez připomínky | |
| Ne |
Rokycany (německy Rokitzan) jsou město v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel.
První zmínka o Rokycanech pochází z roku 1110, kdy se připomíná v místě dnešních Rokycan biskupský dvorec s osadou, která byla ve 14. století povýšena na město. Dříve byl ve městě biskupský hrad, který ale za husitských válek zanikl, stejně jako augustiniánské proboštství. Dodnes se dochovaly zbytky středověkého opevnění, které dříve město obklopovalo. V gotickém slohu byl také vystavěn např. děkanský chrám Panny Marie Sněžné na náměstí. Město ve středověku mnohokrát vyhořelo. V roce 1397 se v Rokycanech narodil utrakvistický biskup Jan Rokycana. 4. června 1450 proběhla poblíž města bitva u Rokycan, rozhodující střet mezi vojsky Poděbradské a Strakonické jednoty na počátku faktické vlády Jiřího z Poděbrad jakožto zemského správce.
V roce 1584 byly Rokycany povýšeny na královské město.
Během 18. století došlo k více požárům. Při nejtragičtějším z nich 12. září 1784 vyhořelo téměř celé město. Po požáru byl opraven kostel Panny Marie Sněžné, přestavěna radnice a zástavba obnovena v pozdně barokním a klasicistním slohu. Rokycany v 1. polovině 18. století postihla i morová epidemie a v roce 1771 velký hladomor. Začátkem 19. století žilo ve městě 2 350 osob. V roce 1813 došlo k poslednímu velkému požáru.
V roce 1850 se staly Rokycany sídlem okresu, počet obyvatel města v roce 1890 převýšil číslo 5000 a stále rostl.
Na konci 19. století a ve 20. století zaznamenaly Rokycany další rozvoj průmyslu, vzdělání, kultury i zdravotnictví. V roce 1896 byl obnoven politický okres Rokycany. Zrychlenému tempu rozvoje města ustoupila už tehdy část historické zástavby, včetně úseků městského opevnění.
V roce 1938, po Mnichovské dohodě, do města přišlo asi 300 českých rodin odsunutých z pohraničních oblastí, které připadly Německu. Dne 15. března 1939 byly Rokycany okupovány německými vojsky. Vlivem přistěhování odsunutých českých občanů ze Sudet se počet obyvatel zvýšil až na 9865 v září 1939.
V roce 1948 nastoupili k moci komunisté, bylo zahájeno zestátňování veškerých podniků, nová fáze industrializace města a bouřlivá bytová výstavba.
14. srpna 1990 se od Rokycan oddělily obce Kamenný Újezd a Svojkovice. Postupně byla redukována a později zrušena místní vojenská posádka. Reforma veřejné správy přiřadila v roce 2000 okres Rokycany do Plzeňského kraje. V roce 2002 byl zrušen Okresní úřad Rokycany a město přestalo být sídlem okresu, stalo se ale obcí s rozšířenou působností.
Hřbitov
Hřbitov se nacházel u dnes již zaniklého kostela sv. Petra a Pavla. Dnes jeho existenci nic nepřipomíná.
Středověký kostel sv. Petra a Pavla je připomínaný jako kaple roku 1409. Listina z roku 1414 stvrzuje, že kaple náleží klášteru. V pohusitské době byl kostel sv. Petra a Pavla jediným katolickým chrámem v Rokycanech. Kolem kostela byl hřbitov. Rozeznatelný je na Wernerově vedutě Rokycan z 1. poloviny 18. století. 12. září 1784, stejně jako celé město, vyhořel. Roku 1785 byla ruina provizorně zajištěna. V roce 1789 byl kostel zrušen a na jeho místě vyrostl velký obytný klasicistní dům. Při stavbě využil zachovalých zdí kostela i ohradní zeď hřbitova, která se proměnila na ohradní zeď zahrady.
Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog, sumava.cz, www.hrady.cz