Nýrsko

Lokalita	Nýrsko
Obec	Nýrsko
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Katastrální území	Nýrsko, kód: 708453
GPS souřadnice	49° 17' 16.0'' 13° 8' 27.0''
Německý název	Neuern
Výměra	3 670 m²
Číslo kulturní památky	21463/4-3179
Vlastnictví	Římskokatolická církev
Kontakt	Římskokatolická farnost Nýrsko Klostermannova1 340 22 Nýrsko Tel.: +420 376 571 356, +420 604 859 911 E-mail: farnost.nyrsko@bip.cz URL: https://www.farnost-nyrsko.cz
Vlastník	Římskokatolická farnost Nýrsko Klostermannova1 340 22 Nýrsko Tel.: +420 376 571 356, +420 604 859 911 E-mail: farnost.nyrsko@bip.cz URL: https://www.farnost-nyrsko.cz
Stav	Udržovaný, nová podoba
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Nýrsko je město ležící v Pošumaví v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Žije zde přibližně 4.800 obyvatel.

První písemná zmínka pochází až z 8. června 1327, kde je město zmíněno jako majetek královské komory v listině Jana Lucemburského, který svěřuje výnos ze cla Petrovi z Rožmberka společně s janovickým panstvím – šlo zde o výměnu za rakouskou Vitoraz. Město se nacházelo na obchodní stezce z Čech do Bavorska.

Město bylo od počátku rozděleno do dvou částí. Starší z nich – Horní Nýrsko – bylo soustředěno kolem kostela sv. Tomáše a spadalo do majetku nedalekého hradu Pajrek. Ten byl postaven před rokem 1356 pány z Janovic. Do téhož roku se datuje oddělení janovického panství od pajreckého, majitelem hradu v té době byl Něpr z Pajreka a z Janovic. Od roku 1379 vlastnil panství i s městem Nýrskem Ondřej z Pajreka. Během husitských válek se majitel hradu, tehdy Jan z Pajreka, střídavě přikláněl na obě strany. Nejdříve je doložené jeho veřejné přiklonění k Žižkovi a straně táboritů, roku 1426 však zradil a umožnil cestu do Čech bavorským a švábským žoldnéřům. Následujícího roku jej již katolická strana počítala plně ke svým přívržencům. Poté, co však začali nabývat kališníci na Klatovsku opět převahy, svou stranu opět změnil.

Dolní Nýrsko, vznikající při brodu přes řeku Úhlavu, patřilo k bystřickému panství. První zachované zprávy uvádějí jako vlastníka Sezemu, syna Protivy z Dolan, který panství koupil v roce 1339. Roku 1358 vystupuje jako patron nýrského kostela jakýsi Bušek z Bystřice, snad šlo o syna zmíněného Sezema. V následujících letech panství vícekrát měnil svého vlastníka, od roku 1369 jím byl Boček z Vilhartic, který ale statky brzy prodal Rackovi z Prostiboře. Ten je roku 1379 zmiňován jako vlastník Bystřice, Nýrska a vsi Pláně.

Během 15. a 16. století došlo postupně k sjednocování obou částí města. Roku 1444 prodal Habart Lopata z Hrádku polovinu bystřického panství Oldřichovi z Janovic, který roku 1446 dokoupil i druhou polovinu. Tím se obě panství dostaly do vlastnictví pánů z Janovic. K úplnému sloučení došlo ale až roku 1558, kdy se majitelem města stal Jan Koc z Dobrše, vlastník bystřického panství, který zakoupil již pustý hrad Pajrek a stal se tak vlastníkem jak Horního Nýrska, které patřilo do panství pajreckých, tak Dolního Nýrska. Roku 1593 získalo Nýrsko městská práva.

V roce 1938 bylo Nýrsko i s celým okolím kvůli převažujícímu německému obyvatelstvu připojeno k nacistickému Německu. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena a do Nýrska se začali stěhovat Češi a repatrianti ze zahraničí. V 70. letech byla velká část historických staveb na náměstí původně Dolního Nýrska stržena, a to včetně kostela Čtrnácti svatých pomocníků a centrem města se stalo Masarykovo nábřeží.

Starý hřbitov

Starý hřbitov přiléhá k původně gotickému kostelu sv. Tomáše, nachází se v sousedství nového městského hřbitova u Klostermannovy ulice. Ohradní zděná zeď hřbitova je pravděpodobně barokního původu. Hřbitov v Nýrsku vznikl před více než 130 lety a pohřbeni jsou tam převážně němečtí občané, kterých v Nýrsku před druhou světovou válkou žila většina. Hřbitov je udržovaný. Původní, staré náhrobky jsou uspořádány do velmi působivého lapidária v okolí kostela.

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Šumavanet.cz, Katastrální úřad, Cimiterium.cz, Památkový katalog