Čížkovice

Lokalita	Čížkovice
Obec	Čížkovice
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký kraj
Katastrální území	Čížkovice, kód: 624101
GPS souřadnice	50° 29' 21.8'' 14° 1' 7.3''
Německý název	Tschischkowitz
Výměra	2 551 m²
Vlastnictví	Obec
Kontakt	Obecní úřad Čížkovice
Vlastník	Obec Čížkovice
Stav	Udržovaný v původní podobě
Opuštěno	Ne

Stručný popis

Čížkovice (německy Tschischkowitz) jsou obcí v okrese Litoměřice. V roce 2011 zde trvale žilo 1.277 obyvatel.

První písemná zmínka o Čížkovicích je známa z roku 1276, kdy obec byla rozdělena na dvě části. Menší část patřila vladykovi Čáslavovi. Větší pak byla majetkem kláštera svatého. Jiří v Praze, jenž držel i blízké Třebenice.

Roku 1389 se prameny zmiňují o čížkovické horní tvrzi. Tuto část získali Kaplířové ze Sulevic poté, co ji během husitských válek zastavil císař Zikmund Lucemburský. Císař Zikmund zastavil roku 1436 větší část vsi Janu Kaplíři ze Sulevice na Košťálově. Obec patřila Kaplířům až do roku 1623. Ztratili ji díky konfiskacím kvůli účasti Adama Kaplíře ze Sulevic na stavovském povstání a bitvě na Bílé hoře.

Během třicetileté války byla obec silně zasažena epidemií cholery, která zdecimovala obyvatelstvo, a na krátký čas zůstaly Čížkovice bez osídlení.

V roce 1638 koupila Čížkovice spolu se statky Borčí a Košťálovem do dědičného vlastnictví za 83 578 zlatých rýnských Anežka rozená z Eberštejna, vdova po plukovníku Jiřím Waldemarovi z Varrensbachu, znovu provdaná za plukovníka Wernera z Palantu. Při švédském vpádu roku 1639 byly celé Čížkovice vypáleny a zpustošeny.

Roku 1655 po smrti své matky Anežky z Palantu zdědil obec hrabě Gustav Adolf z Varensbachu, který nechal dolní zpustlou tvrz přestavět na barokní trojkřídlý, jednopatrový zámek.

Děti druhé manželky Gustava Adolfa z Varrensbachu pak Čížkovice prodaly roku 1692 zpátky klášteru sv. Jiří a tak se obec vrátila svému nejstaršímu majiteli. Zámek se stal letním sídlem abatyší a byl proto nově upraven.

Během druhé poloviny 18. století za tzv. bramborové války v letech 1778 až 1779 o dědictví bavorské bylo v Čížkovicích hlavní ležení pruských vojsk. Štáb pruské části armády pod velením prince Jindřicha Pruského sídlil v budově fary v sousedství kostela.

Když byl klášter za vlády císaře Josefa II. roku 1782 sekularizován, obec připadla náboženskému fondu. V roce 1819 ji pak ve veřejné dražbě koupil za 20 600 zlatých Josef Glaserfeld, který nechal zámek opět výrazně přestavět v empírovém stylu. Tento majitel daroval rovněž židovské komunitě pozemek k založení židovského hřbitova v obci.

Roku 1893 byla v Čížkovicích založena vápenka a o pět let později i cementárna] Majitel cementárny si později nechal na severním konci vsi postavit velkou vilu se zahradou. Z vily se otevírá pohled na obec, horu Říp a zříceninu Hazmburk.

Mnichovská dohoda sama a následné nové vytyčení hranic mezi Německem a druhou československou republikou se života obce velmi dotkla. Čížkovice zůstaly v Sudetech, které připadly nacistickému Německu, přičemž okolní obce Úpohlavy a Třebenice, kam vedly obě železnice, zůstaly Československu, po 15. březnu 1939 v protektorátu. Po válce byla z Čížkovic odsunuta naprostá většina německého obyvatelstva. Uvolněná místa zaujali nově příchozí z celého tehdejšího Československa.

Hřbitov

Areál hřbitova je vymezen ohradní zdí. Plocha hřbitova je udržována.

Počet obyvatel v roce 1930 - 1.120
Počet obyvatel v roce 2011 - 1.277

Zdroj: Wikipedia, Český statistický úřad, Mapy.cz, webové stránky obce/města, Katastrální úřad, Omnium, Památkový katalog