Sloupnice
Sloupnice | |
Obec | Sloupnice |
Okres | Svitavy |
Kraj | Pardubický kraj |
Horní Sloupnice, kód: 644129 | |
GPS souřadnice | 49° 55' 21.7'' 16° 18' 37.6'' |
Sloupnitz, Slaupnitz, Slaupnic | |
3 763 m² | |
Českobratrská církev | |
Obecní úřad Sloupnice Horní Sloupnice 196 565 53 Sloupnice Tel.: +42 465 549 129 E-mail: starosta@sloupnice.cz URL: https://www.sloupnice.cz | |
Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Sloupnici Dolní Sloupnice 80 565 53 Sloupnice Tel.: +420 465 485 256 E-mail: sloupnice@evangnet.cz URL: https://sloupnice.evangnet.cz | |
Udržovaný v původní podobě | |
Ano |
Obec Sloupnice je dlouhá údolní vesnice v okrese Svitavy ležící 7 km severně od Litomyšle. V roce 2020 ve Sloupnici žilo přibližně 1.700 obyvatel.
Předpokládá se, že první kolonizace oblasti proběhla již ve 12. století klášterem premonstrátů v Litomyšli. První výslovná zpráva o vsi je nicméně až z roku 1292, a to v darovací listině Václava II., kterou král nově založenému cisterciáckému klášteru na Zbraslavi postoupil velký pozemkový majetek na východě Čech, včetně Sloupnice. V dalších výčtech majetku tohoto kláštera se ale Sloupnice neuvádí, disponoval jí šlechtic Vítek ze Švábenic. Jeho doména se ale v 1. čtvrtině 14. století z důvodu zadlužení rozpadla. Po zbytek století měly různé díly Sloupnice různé majitele.
Za husitských válek zaniklo nedlouho předtím založené litomyšlské biskupství a jeho pozemkové majetky byly rozděleny. Sloupnice s okolím se postupným skupováním v průběhu 15. a 16. století stala součástí panství města Litomyšle a takto (s výjimkou dílu Dolní Sloupnice podléhajícímu panství Choceň) zůstala po tři další století. A právě pro potřebu lepší správy byla rozsáhlá ves rozdělena na dvě části - tzv. horní a dolní správa (doloženo již v roce 1572 v pozemkové knize založené pro správu litomyšlských městských vsí, a také ve všech katastrech 17. - 19. století). Že však šlo jen o určitou správní pomůcku, dokládá nejlépe to, že při číslování domů v roce 1770 Sloupnice vystupuje jako celek.
Po vzniku okresních úřadů v roce 1850 byla Sloupnice přidělena k politickému a soudnímu okresu Litomyšl.
Teprve v roce 1924 došlo ke skutečnému rozdělení Sloupnice na dvě samostatné obce. K opětovnému spojení obou obcí (plus obojích Končin) pod názvem Sloupnice došlo v roce 1976. V letech 1960 až 2007 byla Sloupnice vřazena do okresu Ústí nad Orlicí, poté se obnovila její tradiční vazba na Litomyšl v okrese svitavském.
Evangelická farnost a její hřbitovy
I přes usilovnou rekatolizaci po třicetileté válce se reformační duchovní smýšlení v Sloupnici a okolí nepodařilo vymýtit. Naplno se to ukázalo po vyhlášení Tolerančního patentu (1781). Dne 9. prosince 1781 proběhla ve Sloupnici první evangelická bohoslužba. V červnu 1783 přichází do Sloupnice první duchovní (Ján Breznay z Uher) a ještě téhož roku byl v tzv. Černohorském koutě zřízen první evangelický hřbitůvek. Byl však ve velmi nevhodném místě (v pramenné oblasti Sloupnického potoka) takže už po dvou letech jej nahradil druhý evangelický hřbitov za „Voděradským stezníkem“. Roku 1795 byly ve Sloupnici postavena modlitebna tolerované reformované církve. Ani zmíněný druhý hřbitov se nenacházel ve vyhovujícím situování, proto byl uzavřen a roku 1810 zřízen v pořadí již třetí hřbitov pod obecním špýcharem. Ten je dodnes základem (západní částí) dosud užívaného hřbitova.
Nevraživost a konflikty mezi katolickými věřícími a evangelíky se nárazově objevovaly ještě v druhé polovině 19. století, kdy ve vsi působil dosti horlivý bojovný katolický kaplan Jan Alois Dreml, pozdější farář. Vedl řadu sporů se sloupenským evangelickým pastorem Josefem Fischerem, což mělo za následek i mnohá ničení nově vznikajících křížů a dalších drobných sakrálních staveb pobouřenými evangelíky.
Evangelický hřbitov byl v roce 1939 rozšířen, takže je nyní plošně rozsáhlejší než hřbitov katolický.
Autor: Petr Nisler
Zdroje: Webové stránky evangelického sboru ve Sloupnici; Věra Kašparová: Kostel sv. Mikuláše a drobné sakrální stavby ve Sloupnici a okolí (sborníková studie, dostupná online)